Televizní a rozhlasové poplatky: Platit, nebo neplatit?

Výše poplatků v roce 2023

V roce 2023 zůstává výše televizních a rozhlasových poplatků stejná jako v předchozím roce. Za televizní poplatek zaplatíte 135 Kč měsíčně, zatímco rozhlasový poplatek činí 45 Kč za měsíc. Pokud máte doma oba typy přijímačů, celková částka, kterou je třeba uhradit, se vyšplhá na 180 Kč měsíčně.

Poplatky je povinen platit každý, kdo vlastní televizní přijímač nebo rádio, a to bez ohledu na to, zda sleduje vysílání Česká televize nebo poslouchá Český rozhlas. Výjimku z placení poplatků mají například senioři nad 70 let věku nebo osoby pobírající invalidní důchod třetího stupně.

Platbu poplatků je možné provést několika způsoby, a to například složenkou, bankovním převodem nebo prostřednictvím SIPO.

Kdo musí platit

Televizní a rozhlasové poplatky jsou povinnou platbou pro všechny, kdo vlastní televizní nebo rozhlasový přijímač. Poplatková povinnost se vztahuje na fyzické i právnické osoby. To znamená, že platit musí nejen jednotlivci v domácnostech, ale také firmy, instituce a další subjekty. Výše poplatku se liší pro fyzické a právnické osoby. Zatímco fyzické osoby platí 135 Kč měsíčně, právnické osoby hradí poplatek podle počtu zaměstnanců a typu přijímačů. Důležité je si uvědomit, že poplatek se platí za každý přijímač zvlášť. Pokud tedy máte doma dvě televize a jedno rádio, musíte platit celkem za tři přijímače.

Výjimky z placení

Některé skupiny obyvatelstva jsou od placení televizních a rozhlasových poplatků osvobozeny. Mezi ně patří například osoby s těžkým zdravotním postižením, osoby pobírající starobní důchod, jehož výše nepřesahuje stanovenou hranici, a osoby žijící v domácnostech s nízkými příjmy. Pro přiznání osvobození od poplatků je nutné splnit zákonem stanovené podmínky a doložit příslušné dokumenty.

Osoby, které jsou od placení televizních a rozhlasových poplatků osvobozeny, by si měly ověřit, zda splňují všechny podmínky pro přiznání osvobození. V opačném případě jim hrozí sankce za neplacení poplatků. Výše televizních a rozhlasových poplatků se může v čase měnit, proto je vhodné sledovat aktuální informace na webových stránkách České televize a Českého rozhlasu. Informace o osvobození od poplatků a o výši poplatků jsou k dispozici také na kontaktních místech České pošty.

Jak se platí

V České republice je povinností platit televizní a rozhlasové poplatky, pokud vlastníte televizní přijímač nebo rádiový přijímač. Tyto poplatky jsou důležitým zdrojem financování pro Českou televizi a Český rozhlas, které poskytují veřejnou vysílací službu. Výše poplatků je stanovena zákonem a v současné době činí 135 Kč měsíčně za televizní přijímač a 45 Kč měsíčně za rozhlasový přijímač. Pokud máte oba typy přijímačů, platíte tedy celkem 180 Kč měsíčně. Poplatky je možné hradit různými způsoby, například složenkou, převodem z účtu nebo prostřednictvím SIPO. Důležité je platit poplatky včas, abyste se vyhnuli případným sankcím.

Termíny plateb

V České republice je povinností každého vlastníka televizního nebo rozhlasového přijímače platit koncesionářské poplatky. Tyto poplatky slouží k financování veřejnoprávního média, Česká televize a Český rozhlas. Výše poplatků se liší v závislosti na typu přijímače. Za televizní přijímač se platí 135 Kč měsíčně, zatímco za rozhlasový přijímač 45 Kč měsíčně.

Poplatky je možné hradit několika způsoby - složenkou, převodem z účtu, platební kartou online nebo prostřednictvím SIPO. Důležité je dodržovat stanovené termíny plateb, aby nedošlo k sankcím. Poplatek za televizi i rozhlas je splatný vždy do konce měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, za který se poplatek platí.

Pokud například platíte poplatky složenkou, je nutné, aby byla platba připsána na účet České televize nebo Českého rozhlasu nejpozději poslední den v měsíci. V případě pozdní platby hrozí penále, které se odvíjí od výše dlužné částky a doby prodlení. V krajním případě může dojít i k exekuci. Proto je důležité platby koncesionářských poplatků nepodceňovat a hradit je včas a ve správné výši.

Důsledky neplacení

Neplacení televizních a rozhlasových poplatků může mít nepříjemné následky. Zákon ukládá povinnost platit poplatky za televizní a rozhlasové vysílání každé domácnosti, která vlastní televizní přijímač nebo rádio. Výše poplatku se liší a je stanovena zákonem. V případě neplacení poplatků Česká televize nebo Český rozhlas upomíná dlužnou částku. Pokud dlužník nereaguje, věc je předána k vymáhání. Dlužná částka se navyšuje o penále a náklady na vymáhání. V krajním případě může dojít k exekuci majetku. Je proto důležité platit televizní a rozhlasové poplatky včas a vyhnout se tak zbytečným komplikacím.

Platit televizní a rozhlasové poplatky je jako platit za vzduch, který dýcháme. Měli bychom mít možnost svobodně se rozhodnout, zda chceme tyto služby využívat a platit za ně.

Jaroslav Dvořák

Kontrola placení

Česká televize a Český rozhlas, jakožto veřejnoprávní média, jsou financovány především z televizních a rozhlasových poplatků. Tyto poplatky jsou povinné pro všechny, kteří vlastní televizní nebo rozhlasový přijímač. Výše poplatku se liší pro domácnosti a firmy. Zatímco domácnosti platí 135 Kč měsíčně za televizní a 45 Kč za rozhlasový přijímač, firmy odvádějí poplatky podle počtu zaměstnanců a přijímačů. Kontrola placení poplatků probíhá na základě evidence České televize a Českého rozhlasu, kteří si vyměňují data s dalšími institucemi, jako jsou například dodavatelé energií. V případě, že není poplatek hrazen, může být zahájeno správní řízení, jehož výsledkem může být pokuta. Je proto důležité platit poplatky včas a vyhnout se tak případným komplikacím.

Služba	Měsíční poplatek (Kč)
Televizní a rozhlasový poplatek	135
Netflix (základní balíček)	199
Spotify (individuální)	159

Využití vybraných poplatků

Televizní a rozhlasové poplatky, dříve známé jako koncesionářské poplatky, představují v České republice povinnou platbu pro všechny, kteří vlastní televizní nebo rozhlasový přijímač. Výše poplatku se liší pro televizní a rozhlasové vysílání. Zatímco za televizní přijímač je nutné měsíčně odvádět 144 Kč, za rozhlasový přijímač je poplatek stanoven na 45 Kč měsíčně. Tyto poplatky jsou důležitým zdrojem financování pro Českou televizi a Český rozhlas, které díky nim mohou plnit svou veřejnoprávní úlohu a poskytovat objektivní a nezávislé zpravodajství, kvalitní dokumentární tvorbu a rozmanitou programovou nabídku pro všechny věkové kategorie. Využití vybraných poplatků podléhá kontrole ze strany Rady České televize a Rady Českého rozhlasu, které dohlíží na jejich efektivní a transparentní využití ve prospěch diváků a posluchačů.

Kritika a diskuse

Výše televizních a rozhlasových poplatků je v České republice dlouhodobě předmětem diskusí. Zatímco část veřejnosti považuje poplatky za přežitek v době internetových streamovacích služeb, jiní je vnímají jako důležitý nástroj pro financování objektivního a nezávislého veřejnoprávního média. Kritici poukazují na to, že povinnost platit koncesionářské poplatky, ať už člověk sleduje programy České televize a poslouchá Český rozhlas či nikoliv, je nespravedlivá. Argumentují tím, že v době široké nabídky komerčních médií by si měl každý sám zvolit, jaká média chce finančně podporovat. Naopak zastánci koncesionářských poplatků zdůrazňují nezastupitelnou roli veřejnoprávních médií v demokratické společnosti. Argumentují tím, že Česká televize a Český rozhlas poskytují objektivní a nestranné informace, plní vzdělávací a kulturní funkci a dávají prostor i menšinovým názorům, které by v komerčním prostředí neměly šanci se prosadit. Diskuse o výši a způsobu financování veřejnoprávních médií tak pravděpodobně jen tak neutichne. Je důležité vést ji věcně a s ohledem na potřebu zachování nezávislého a kvalitního veřejnoprávního média, které bude sloužit všem občanům.

Budoucnost koncesionářských poplatků

V současné době probíhá v České republice diskuze o budoucnosti koncesionářských poplatků. Tyto poplatky, známé také jako televizní a rozhlasové poplatky, slouží k financování veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu. Otázkou je, zda je stávající systém spravedlivý a udržitelný i v budoucnosti. Někteří argumentují, že v době internetu a streamovacích služeb je povinný poplatek za vlastnictví televizoru či rádia zastaralý. Mnoho lidí dnes sleduje obsah online a veřejnoprávní média konzumuje jen zřídka, pokud vůbec. Zastánci koncesionářských poplatků naopak zdůrazňují důležitost nezávislého a objektivního zpravodajství a kulturní produkce, kterou veřejnoprávní média poskytují. Argumentují, že bez stabilního financování by tato média byla závislá na reklamě nebo politických tlacích, což by ohrozilo jejich nestrannost. Budoucnost koncesionářských poplatků je tak nejistá a bude záležet na rozhodnutí politiků, jakým směrem se bude financování veřejnoprávních médií ubírat. Mezi diskutovanými možnostmi je zachování stávajícího systému, zavedení daňového modelu financování, nebo kombinace obou variant.